2010

in-2010-23-24_small.jpg

 

VÝSTAVA ARCHITEKTONICKÝCH PRACÍ ABSOLVENTŮ PO 50 LETECH V atriu Fakulty stavební ČVUT v Praze se ve druhé polovině listopadu 2010 uskutečnila ojedinělá výstava, jež připomněla tvorbu studentů této školy, kteří ji ukončili přesně před padesáti lety.

Vzácnou akci v pražských Dejvicích, kterou uspořádala Obec architektů ve spolupráci s Fakultou architektury ČVUT v Praze a právě skupinou architektů – aktérů, zahájila 15. listopadu slavnostní vernisáž. V jejím úvodu vystoupil architekt J. Melichar, vedoucí sekretariátu Obce architektů, jenž přečetl zdravici za jejího nepřítomného a zdravotně indisponovaného předsedu

in-2010-21-22_small.jpg

 

TVÁŘE POLSKÉHO DESIGNU

Design má mnoho významů. Jednou je institucí, podruhé mediálním nástrojem nebo reklamním trikem. Design ale můžeme chápat i velmi jednoduše. Jeho úkolem je vymýšlet předměty pro každodenní potřebu tak, aby bylo naše okolí pohodlné, bezpečné a estetické. Po letech zkušeností vím, jak silně je design spojen s osudem a rozvojem národa. A jak úzce souvisí s historickou zkušeností a tradicí a tvoří základní prvek naší materiální kultury.

Tato slova jsmevyslechli z úst nejvýznamnějšího polského designéra současnosti Tomasze Rudkiewicze u příležitosti otevření výstavy s názvem „Tváře polského designu“, která je k vidění až do konce listopadu v prostorách Veletržního paláce v Praze. Historicky největší prezentace polského designu v České republice podává přehled nejzajímavějších projektů mladých i zavedených designérů, a zároveň prezentuje osobnosti a instituce, které současnou tvář polského designu představují. Role kurátora výstavy se ujal právě Tomasz Rudkiewicz – polský Designer roku 2008, podle něhož je Polsko na nejlepší cestě stát se v oblasti designu světovým lídrem. Jeho současnou tvář formuje sedm významných center, mezi nimi například výtvarné akademie v Gdaňsku, Krakově, Lodži a Varšavě. Expozice představuje polský design především v tvorbě vzorů pro sériovou průmyslovou výrobu. Prezentují se sami autoři, projekční studia i výrobci. Najdeme tu lůžka, lékařské pomůcky, židle, stolky, dětské prolézačky, ale také vozíky pro uklízečky, automatické pouliční toalety, nápaditá svítidla nebo třeba návrhy vagonů, lokomotiv a tramvají. „Firma, která začínala ve staré německé továrně na kolejová vozidla, v níž posléze vyráběl socialistický kombinát, konkuruje dnes největším firmám ve světě. Vytváří špičkový design, používá nejmodernější technologii, má velký tvůrčí tým!" připomíná kurátor Rudkiewicz, a dodává: „Design má mnoho významů, můžeme ho ale chápat i velmi jednoduše: Jeho úkolem je vymýšlet předměty pro každodenní potřebu tak, aby bylo naše okolí pohodlné, bezpečné a estetické. Po letech zkušeností vím, jak silně je design spojen s osudem a rozvojem národa a jak úzce souvisí s historickou zkušeností a tradicí."

in-2010-19-20_small.jpg

 

VÝSTAVA NEJLEPŠÍ EVROPSKÉ ARCHITEKTURY

Teprve nedávno se uzavřely „brány“ Veletržního paláce za výstavou Grand Prix architektů – Národní cena za architekturu 2010 a už je tu další expoziční lahůdka. Až do konce října 2010 se v Národní galerii v Praze milovníkům architektury představuje výstava: „Mies van der Rohe 2009 - Evropská cena za současnou architekturu“. Jejím provedením mají návštěvníci příležitost zhlédnout nejvýraznější a nejvýše hodnocená evropská architektonická díla, i možnost porovnat jejich úroveň s českou tvorbou.

Tradice nejprestižnějšího ocenění za realizace evropských architektů se píše od roku 1988. Smyslem soutěže přitom je co nejvíce podpořit význam role současné architektury při tvorbě evropské společnosti a kultury z pohledu veřejného prostoru, jednoho z rozhodujících faktorů, které ovlivňují kvalitu života. Bienální „trofej“ udělují jednou za dva roky Evropská unie a Nadace Mies van der Rohe se sídlem v Barceloně. Cena není nijak omezena co do měřítka či programu stavby. V každém ročníku najdeme soukromé domy i veřejnou bytovou výstavbu, muzea a kulturní instituce, vzdělávací, zdravotnické a sportovní stavby, stejně jako velké infrastrukturní projekty a dopravní stavby. Na vyhlášení výsledků soutěže navazuje putovní výstava po evropských hlavních městech, přibližující díla finalistů. Zlatý řez jako partner Evropské ceny za současnou architekturu v České republice přiváží výstavu do Prahy již od roku 2004, poprvé na půdu Národní galerie. Samotná expozice přibližuje v plánech, fotografiích a textech 49 nejlepších evropských staveb, vybraných mezinárodní porotou, jmenovanou Nadací Mies van der Rohe v Barceloně. Stavby, které splňují podmínky nominace - byly dokončeny v posledních dvou letech, navrženy evropským architektem a postaveny v jedné z 31 evropských zemí - nominuje do soutěže početná skupina nezávislých expertů a národní architektonické komory a instituce, sdružené v Evropské radě architektů. Akce ve stručnosti seznamuje návštěvníky i s historií Ceny a s průběhem jednání poroty, včetně odůvodnění výsledků. Každou středu ji obohacují ve Veletržním paláci komponovaná odpoledne s promítáním filmů a besedami s architekty. Laureáty zatím posledního ročníku 2009 se stali autoři budovy Norské národní opery a baletu v Oslu: Kjetil Trædal Thorsen, Tarald Lundevall a Craig Dykers z kanceláře SNØHETTA v Oslu. Zvláštní cenu pro začínající architekty 2009 získali záhřebští architekti Lea Pelivan a Toma Plejić / STUDIO UP za Gymnasium 46° 09' N / 16° 50' E v Koprivnici v Chorvatsku. Porota, ve složení Francis Rambert (předseda), ředitel, Institut français d’architecture (Ifa); Paříž, Ole Bouman, ředitel, Nederlands Architectuurinstituut (NAi), Rotterdam; Irena Fialová, architektka, partnerka a editorka nakladatelství Zlatý řez, Praha; Fulvio Irace, ředitel oddělení designu a architektury, Triennale di Milano; Luis M. Mansilla, architekt, laureát Mies van der Rohe Award 2007, Madrid; Vasa J. Perović, architekt, držitel Zvláštního uznání pro začínajícího architekta 2007, Ljubljana Carme Piñós, architektka, Barcelona, se shodla na tom, že každý z projektů představoval určitou architektonickou strategii, odpovídající specifickým podmínkám místa a programu, a že všech pět finalistů přistupuje k současným situacím a tématům z konceptuální perspektivy, kterou konfrontují s reálnými výzvami našich současných měst. O norské vítězné „gloriole“ nakonec rozhodla síla architektury, která dokáže ozdravit městské území a transformovat jej v mimořádně kvalitní veřejný prostor. Nová opera je první vlaštovkou urbanistického plánu, jehož cílem je revitalizace areálu přístavu v Oslo. Budova je zároveň katalyzátorem jeho veškeré energie a přijímá roli nového kulturního symbolu hlavního města Norska. Výstavu pořádají Zlatý řez, ve spolupráci s Nadací Mies van der Rohe, a Národní galerie v Praze. http://www.snohetta.com

in-2010-17-18_small.jpg

 

Brněnská výstava „odhaluje“ Loosovy kořeny

Architekti jsou k tomu, aby pochopili hloubku života, aby promyslili potřebu až do nejzazších důsledků, aby pomáhali sociálně slabším, aby vypravili co největší počet domácností dokonalými užitkovými předměty, ale nikdy nejsou architekti k tomu, aby vynalézali nové formy.
Adolf Loos, O šetrnosti, 1934

Ornament je zločin. Tak zněla zásada brněnského rodáka a předního světového architekta a designéra Adolfa Loose. Jeho dílo, i dílo jeho otce-sochaře a kameníka, od konce srpna připomínají hned dvě výstavy, umístěné v prostorách brněnského hradu Špilberk: Adolf Loos - dílo v českých zemích a Brněnské stopy Adolfa Loose.
V prostorách brněnského hradu Špilberk mohou návštěvníci až do 24. října vidět výstavu, kterou Muzeum města Brna dlouhodobě připravilo ve spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy a která by měla především ukázat Loosovy kořeny. Brněnská repríza pražské výstavy je totiž obohacena o dosud neznámé poznatky a exponáty vztahující se k brněnským stopám tohoto architekta. Zaplňuje tak mezeru v poznání kořenů a díla autora souvisejících s jeho rodným městem a navíc chce pomoci rehabilitovat Loosovy tuzemské realizace. Mnohé z nich totiž dosud trpí nedostatečnou údržbou nebo nezájmem a existence některých z nich je dokonce ohrožena. Na fotografiích mohou návštěvníci porovnat, jak stavby vypadaly po svém dokončení a v jakém stavu se nachází nyní. Archivní snímky doplňují současné fotografie Pavla Štechy, Martina Poláka nebo Věroslava Škrabánka.
Loosovy stavby se nachází především v zahraničí - Rakousku, Švýcarsku či Francii, u nás pak v Plzni a Praze. V Brně a jeho okolí je jich jen několik, například vila Karla Herolda, Bauerův zámeček zvaný zámeček na výstavišti nebo cukerní rafinerie v Hrušovanech u Brna. Ostatní brněnské stavby bohužel zůstaly jen v podobě projektů.
Vlastní expozice vychází z díla Adolfa Loose staršího a ukazuje mimo jiné i dobové dokumenty a fotografie ze života jeho syna. Z prací architektova otce lze zhlédnout přípravné kresby, busty či snímky výzdoby některých domů. Součástí expozice jsou i rodné listy, záznamy o maturitě, a jasně tak dokládají láskyplný vztah s otcem, ale velký odstup až nepokrytou nenávist k přísné matce. Najdeme zde plány k stavbám nebo i repliku židle k odkládání oblečení, křesla či noční stolek z dílny architekta Loose. Výstavu reálně zakončuje rok 1970, který byl oslavou 100. výročí jeho narození. Z díla architekta zde najdeme projektové dokumentace, fotografie i modely některých jeho staveb, jako například vily v Hrušovanech u Brna, vily Konstandt v Olomouci a především nejvíce známé a proslavené Müllerovy vily v Praze.
Projektové dokumenty z původní pražské výstavy mohou návštěvníci vidět v replikách. Exponáty Muzea města Brna jsou originály. Součástí expozice je také dokument Loos Ornamental režiséra Heinze Emigholza.
Je nutné připomenout, že výstava zároveň upamatovává na 140. výročí narození představitele architektonické moderny Adolfa Loose, jenž její ideály spatřoval v propojení harmonie, účelovosti, strohé a důstojné elegance provedení.

Místo konání: Muzeum města Brna, západní křídlo hradu Špilberk
Termín akce: do 24. 10. 2010
Otevřeno: v září denně 10 - 18 hodin; v říjnu 10 - 17 hodin, mimo pondělí a úterý.

in-2010-15-16_small.jpg

 

Projektil architekti znova zamířili do černého

Slavnostní večer, který proběhl v prostorách Národní galerie v Praze, přinesl rozuzlení, kdo se
stane vítězem 17. ročníku soutěžní přehlídky nejlepších architektonických prací za poslední
rok na území ČR. Držitelem hlavní ceny Grand Prix architektu 2010 - Národní cena
za architekturu se nakonec stal pražský ateliér Projektil Architekti za projekt Národní technické knihovny. Opakoval se tedy podobný scénář, jako před třemi roky, kdy tento mladý ateliér obdržel také hlavní cenu GPA 2007, tehdy za projekt Centrum ekologických aktivit města Olomouce - Sluňákov.

Roman Brychta, Adam Halíř a Petr Lešek jsou tři ze čtyř architektů ateliéru Projektil architekti, kteří si odnáší Národní cena za architekturu GPA 2010. Po vyhlášení cen a krátké pauze jsme se společně sešli na neformální tiskové konferenci u příležitosti slavnostní udělování cen na střešní terase Veletržního paláce v Praze.
Při předávání ceny Roman Brychta mluvil v souvislosti s Národní technickou knihovnou, za kterou cenu získali, o nedostatečném vypisování veřejných architektonických soutěží na státní (národní) budovy. Bohužel neměl na pódiu (s ministrem v zádech) dostatek prostoru na vyjádření svých myšlenek, a proto jsme ho oslovili...



in-2010-13-14_small.jpg

 

V LETOŠNÍ GPA ZABODOVALA NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA

Glorifikací „jednoduchosti“ a „racionality“, významem těchto dvou slov lze stručně a jasně shrnout výsledky letošního v pořadí již XVII. ročníku Grand Prix architektů – Národní cena za architekturu. Rezultát vzešel ze slavnostního večera u příležitosti předávání cen, který se uskutečnil 24. června 2010 v Malé dvoraně Národní galerie v Praze.

Architektonický svátek tentokrát pořadatelé, Obec architektů a ČKA, svěřili do rukou ostřílené moderátorky Ester Kočičkové. Ozdobena extravagantním kloboukem kubického elementárního tvaru, za účasti mnoha významných tváří z oblasti české kultury, chtěla poukázat nejen na podobu cen, ale i některých vítězných realizací. Tou nejlepší se nakonec stala a Grand Prix architektů pro rok 2010 získala Národní technická knihovna (NTK) v pražských Dejvicích od ateliéru Projektil architekti. Cesta k jejich vítězství v letošní soutěžní přehlídce začala jiným vítězstvím, starým celých 10 let. Tehdy vyhráli vypsanou veřejnou anonymní architektonickou soutěž na novou budovu NTK. Její autoři Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister a Petr Lešek si před přítomným ministrem kultury Václavem Riedlbauchem při přebírání ceny posteskli, že na další budovy, které mají v názvu rovněž slovo "národní", nejsou architektonické soutěže vypisovány. Není na škodu si připomenout, že autorské kvarteto nepřebíralo absolutní cenu poprvé. Naposledy tomu bylo v roce 2007 za projekt s názvem Centrum ekologických aktivit města Olomouce - Sluňákov.

 

 

 

 

in-2010-11-12_small.jpg

MEZINÁRODNÍ POROTA „ROZEHRÁLA“ JIŽ 17. ROČNÍK GPA

Zveme na slavnostní vernisáž výstavy dne 24. června od 18 hodin v Národní galerii v Praze

V prostorách Veletržního paláce v Praze zasedala ve dnech 13. - 16. května mezinárodní porota letošní, již 17. soutěžní přehlídky Grand Prix architektů 2010 - Národní cena za architekturu. Je již veřejně známo, že tuto prestižní přehlídku soudobé české architektury společně vypisují Obec architektů a Česká komora architektů ke dni architektury UIA. Přehlídky se mohou účastnit čeští i zahraniční architekti, projektanti a výtvarníci, jejichž dílo je realizováno na území České republiky po 1. 1. 2009.

Stejně jako v minulém roce oslovili pořadatelé OA a ČKA tzv. Akademii architektury, která má za cíl jako odborný orgán oslovit k účasti v přehlídce kvalitní architektonické realizace, to vše dělá v zájmu zvýšení prestiže a úrovně soutěžní přehlídky Grand Prix architektů - Národní cena za architekturu. Do letošní přehlídky GPA 2010 se přihlásilo více než 70 projektů, soutěžících v 7 kategoriích. Jak již bylo řečeno, jedinečnost této soutěže je dána nezávislou odbornou mezinárodní porotou, která pracuje každý rok v jiném složení. Pro letošní rok přijali pozvání tito porotci: MARTIN HOLUB (USA), který byl následně zvolen předsedou poroty, JIŘÍ KLOKOČKA (Belgie), WILLEM JAN NEUTELINGS (Nizozemí), MILAN TOMAC (Slovinsko) a ZORAN MICHALČÁK (Slovensko).

 

 

in-2010-09-10_small.jpg


JAN KAPLICKÝ - VLASTNÍ CESTOU

Až do 2. srpna 2010 nabízí Centrum současného umění DOX možnost poznat architekta Jana Kaplického více než jen jako původce nerealizované nové Národní knihovny. Prostory kulturního centra pražských Holešovic totiž hostí výstavu s názvem Vlastní cestou, která příchozím servíruje tvůrčí potenciál autora v celé jeho šíři, od architektonických modelů přes užité umění, šperky a módu.

Jan Kaplický byl svou filosofií a založením především architekt, jeho nezaměnitelný tvůrčí rukopis je však patrný i v mnoha dalších uměleckých disciplínách. Jeho stavby rozhodně nejsou fádní. Jsou nepřehlédnutelné a kontroverzní. Inspirací mu často byly přírodní tvary – pavoučí sítě, motýlí křídla či rybí šupiny. Jan Kaplický obdržel mnoho ocenění, mezi významná patří nejprestižnější britská cena za architekturu Stirling Prize, udělená za stavbu mediálního centra na kriketovém stadionu Lord’s Cricket Ground v Londýně. Mezi jeho poslední návrhy patří Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích…

 

 

 

 

in-2010-07-08_small.jpg


GPA 2009 na cestách - Ústí nad Orlicí

V pátek 19. března 2010, kdy se Josefům podařilo konečně pokořit zimu a vypuklo pravé jarní počasí, se v Ústí nad Orlicí v 18 hodin otvírala naše výstava GPA 2009. Za Obec architektů se slavnostní vernisáže zúčastnili architekti Jan Melichar, místopředseda OA a Josef Kopečný, předseda DROA.
Již na nádraží se nás ujal architekt Miloš Sedláček, jeden ze slavných návrhářů Dřevotvaru Jablonné nad Orlicí, který spolu se synem byli hlavními strůjci slavnostního večera. Výstava je instalována v zasedacích místnostech na radnici v centru města a bylo zde možno umístit všechna tabla, která se soutěže zúčastnila.
K příjemným zážitkům při zahajovacím večeru patřilo vystoupení žákovského smyčcového kvarteta, které svým výkonem patřičně avizovalo, že tradice mistra Kociána je zde živá a dává vzniknout novým talentům. Po projevech architekta Melichara a architekta Sedláčka ml. došlo ke slavnostnímu otevření výstavy. Překvapením byla i vysoká účast veřejnosti, odhadem 60 lidí, a naopak nezájem "mužů" radnice i přesto, že se vše odehrávalo v jejich prostorách.
Je třeba dodat, že hlavním organizátorem výstavy GPA 2009 se stal Klub přátel umění Ústí nad Orlicí. Stále znovu se ukazuje, že záleží na aktivitě několika jedinců, aby se tato jedinečná přehlídka
kvalitních celorepublikových realizací dostala k veřejnosti. V této souvislosti je překvapující například nezájem takových měst jako Liberec, se svou vysokou školou architektury, nebo Českých Budějovic, pyšnících se rovněž vysokou školou, do třetice i Plzně, která se přece vysokou školou tak proslavila.
Přejme putovní výstavě hojně dalších zanícených pořadatelů a dostatek zájmu veřejnosti.
Text: Josef Kopečný
Foto: Jasanská Alena (Česká Třebová)

 

 

 

 

 

 

in-2010-05-06_small.jpg


Dřevěný dům 2010: přísnější, a perspektivnější

Domy na bázi dřeva představují významnou alternativu životního stylu, který si po celém světě získává stále více příznivců. Do České republiky se zatím posouvá poskrovnu, se sílící propagací na tuzemském stavebním trhu se však situace pomalu vylepšuje. Nemalou zásluhu na tom má i pražský veletrh Dřevostavby, a v jeho rámci probíhající architektonická soutěž Dřevěný dům.

Domy s jednoduchým vzhledem a přehlednou dispozicí, které se "nestydí" za to, že jsou ze dřeva. Takové se porotcům soutěže Dřevěný dům 2010 líbily nejvíce. Jak vypadalo jejich konkrétní resume, odhalil 25. únor 2010. Toho dne byly na 5. ročníku mezinárodního pražského veletrhu Dřevostavby 2010 vyhlášeny výsledky 3. ročníku této architektonické soutěže. Jak vše dopadlo?

 

 

 

 

in-2010-03-04_small.jpg


STŘÍDÁNÍ STRÁŽÍ

Tak jako stránky každého poznámkového bloku se jednou vyčerpají, tak čas od času dochází ke změnám na různých postech. Je docela logické, že proto, aby mohlo něco začít, musí něco jiného skončit. Zatímco jeden „nově“ spřádá plány, druhý se ohlíží zpět, aby udělal inventuru. Krok, který občas chtě nechtě vyvolává pocit nostalgie. Nedávnou transformací prošla i funkce předsedy Obce architektů. Do jejího čela byl zvolen ing. arch. Miloš G. Parma, jenž nahradil odstupujícího ing. arch. Olega Hamana. A to je důvod, proč jsme si mu dovolili za čtenáře Informačního servisu položit pár otázek.

 

 

 

 

 

 

 

 

in-2010-01-02_small.jpg

 

 


PŘIJEĎTE SI ZATANČIT, ČI SI JEN TAK POPOVÍDAT S KOLEGY DO OSTRAVY

Ostravská pobočka Obce architektů zve vás, vaše přátele i obchodní partnery na již 12. ples
architektů.
Akce se bude konat v sobotu 30. ledna 2010 od 19 hodin ve společenském sále a restauraci Nové radnice v Ostravě.
Pro mimoostravské, Radniční restauraci naleznete na adrese: Prokešovo náměstí 1803/8.
Po slavnostním zahájení ve 20 hodin, je připraven bohatý program, hudba k tanci i tombola.
Vstupné: 500 Kč/osoba.
Rezervace vstupenek: nejpozději do 20. 01. 2010 na tel.: 737 245 811 nebo e-mail adrese: monikabalouskova@pulary.cz

 

 

 

 

 

 

Show pictures | Show tables